|
|
Aktivní a autonomní přístup k péči o zdraví, hledání ideálního pojištěnce
Macháček, Vít ; Remr, Jiří (vedoucí práce) ; Uherek, Zdeněk (oponent)
Autor práce formuluje teoretická východiska, pomocí kterých upozorňuje na problematiku systému zdravotní péče. Zdůrazňuje roli jednotlivce a popisuje mechanismus, jakým je možné přirozeně a svobodně zasáhnut do problematiky systému zdravotního pojištění. Klíčovou roli v tomto mechanismu má zdravotní pojišťovny, která má potenciál moderovat vztah pojištěnce se zdravotním systémem pomocí segmentace svých pojištěnců a produktové orientace. K samotné segmentaci má přispět konstrukce "ideálního pojištěnce". Konstrukce je postavena na aktivním a autonomním přístupu pojištěnce, tyto kvality jsou v představené teorii velmi ceněné a předpokládá se, že tento přístup je z hlediska prevence žádoucí. Autor vytvořil nástroj, pomocí kterého lze tento konstrukt měřit. Nástroj v podobě dotazníku je redukován tak, aby obsahoval co nejmenší počet položek a bylo možné ho použít v praxi. Právě použitelnost v praxi je hlavním cílem při tvorbě nástroje.
|
|
|
Reakce adolescentů na problémy v rodině: souvislost se sebehodnocením a s vědomím vlastní účinnosti
Osecká, Lída ; Macek, Petr ; Řehulková, Oliva
Ve výzkumu, ve kterém participovalo celkem 316 středoškoláků (16-19 let, 132 chlapců a 184 dívek), se adolescenti kromě jiného vyjadřovali k tomu, jak se chovají, když mají nějaké problémy v rodině. Byly identifikovány čtyři strategie vyrovnávání se: aktivní řešení problému, potlačování emocí, vyhýbání se problému a hledání sociální opory. Testovali jsme předpoklad, že strategie zvládání (konkrétně častost jejího užívání) ovlivňuje vztah k sobě samému - jednak vědomí vlastní hodnoty (self-esteem), jednak vědomí vlastní účinnosti (self-efficacy). Výsledky ukázaly souvislosti mezi strategiemi zvládání a vztahem k sobě, současně upozornily na rozdíly mezi pohlavími. Např. častější hledání sociální opory souvisí s vyšším pocitem vlastní účinnosti u dívek, u chlapců preference této strategie naopa pocit vlastní účinosti snižuje. Hlavní prediktor sebeúčinnosti je strategie založená na potlačování negativních emocí. U chlapců souvisí potlačování negativních emocí též s pozitivním sebehodnocením, u dívek je signifikantní prediktor pozitivního sebehodnocení aktivní a racionální coping.
|
host ::
RSS.